Thovt

Od 1. 1. 2018 nabyla účinnosti novela stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.) provedená zákonem č. 225/2017 Sb. Cílem této novely bylo urychlit a zjednodušit povolovací procesy v oblasti výstavby.

Asi nejvýznamnější změnou z pohledu laické veřejnosti byla úprava velikosti rozlohy rodinného domu v návaznosti na potřebné povolení. Dříve mohl stavebník při rozloze domu do 150 m² žádat stavební úřad o jednodušší povolovací proces tzv. „Souhlas s ohlášeno stavbou“, u většího RD pak muselo být vždy stavební povolení. Dnes tedy toto omezení padlo a na stavbu rodinného domu postačí jednodušší ohlášení stavby, pokud budou splněny podmínky uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, tzn., že rodinný dům bude mít jedno podzemní podlaží do hloubky 3 m a nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví. Současně musí stavebník doložit podklady podle § 105 a násl. stavebního zákona.

Další změny v povolovacích režimech, které se mohou dotknout stavebníka rodinného domu jsou úpravy výměr zastavěných ploch vedlejších staveb, které nevyžadují projednání ze strany stavebního úřadu. Například stavby skleníků a bazénů včetně technického zařízení na pozemcích rodinného domu nevyžadují vydání územního rozhodnutí ani souhlasu, stavebního povolení, či ohlášení, pakliže jejich zastavěná plocha nepřekročí 40 m² a budou postavené v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku (§ 79/2).

Důležitou součásti novelizace je rovněž i úprava navýšením zastavěné plochy pro využití zjednodušeného postupu u výstavby garáže. Navýšením z 50 na 70 m² ocenění zejména stavebníci zvažující výstavbu dvojgaráže (§104 odst. 1 písm. d).

Nově je pak v zákoně upraveno i oplocení. Pokud oplocení splní parametry a podmínky uvedené v § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona, to znamená, že je do výšky 2 m, nehraničí s veřejně přístupnými komunikacemi nebo veřejným prostranstvím a nachází se v zastavěném území, či v zastavěné ploše, pak z hlediska posouzení stavebním úřadem nevyžaduje nic. Dle ustanovení § 152 odst. 1 stavebního zákona, však musí stavebník o zahájení prací na stavbách osvobozených od povolení v dostatečném předstihu informovat osoby těmito pracemi přímo dotčené – tedy i sousedy.

Nejzajímavější, ale také nejvíce diskutovanou změnou je pak zrušení § 120, který upravoval užívání dokončené stavby. Od 1. 1. 2018 nebude stavebník zpravidla u RD potřebovat ze strany stavebního úřadu žádné povolení o užívání stavby, kolaudaci. Stavební úřad tedy nebude vykonávat závěrečnou kontrolní prohlídku na stavbě. V zákoně není ani stanovena povinnost oznámit stavebnímu úřadu, že stavbu dokončil a započal ji užívat. Zároveň však není ani možnost žádné stanovisko ze stavebního úřadu získat, což může mnohým stavebníkům zejména v prvním roce účinnosti tohoto zákona způsobit komplikace v závislosti na již uzavřených smlouvách (hypotéky, smlouvy vázané na kolaudaci apod.)

V čem se tedy vlastně liší pro drobného stavebníka rodinného domu ohláška od stavebního povolení? 

Oba povolovací procesy, tedy ohláška i stavební povolení vyžadují téměř stejné množství dokumentů a z pohledu stavebníka se zde moc nemění. Nespornou výhodou je však samotný povolovací proces, který by měl být ze strany úřadů rychlejší. Stavební úřad by měl vydat souhlas do 30. dnů od podání ohlášení, pokud je podání úplné. U stavebního povolení jsou nejdříve všichni účastníci se záměrem formou „zahájení stavebního řízení“ informování s možnosti vyjádřit se k záměru. Teprve po uplynutí 15. denní lhůty od doručení je vystaveno stavební povolení, které po 15. dnech nabude právní moci.

Ze zkušenosti však můžeme potvrdit, že celkové termíny jednotlivých povolovacích procesů jsou přímo odvislé od jednotlivých stavebních úřadů a konkrétních pracovníků. V případě nedodržení termínů ze strany úřadů stavebník bohužel moc oporu ve stavebním zákoně nemá. Avšak, bylo by nefér tvrdit, že se kvalita a rychlost na úřadech nezměnila. Většina stavebních úřadu dnes pracuje profesionálně a je stavebníkům spíše nápomocná. Přesto se domníváme, že časovou úsporu novelizace stavebního zákona stavebníkům v celkovém pohledu na vyřízení povolení stavby až tak moc nepřinese. Mediální prezentace změny zákona často mylně vytváří pro laika fakt, že se vše podstatně zjednodušilo a urychlilo. Je třeba si však uvědomit, že povolovací proces na stavebním úřadě je až poslední v řadě při vyřízení celkové dokumentace pro stavbu. Před podáním žádosti ohlášení stavby, je totiž potřeba vyřídit celou řadu souhlasných stanovisek a povolení dotčených orgánů, které bývají naopak časově více a více náročnější. Zrušení limitního parametru 150 m² zastavěné plochy u RD a navýšení zastavěných ploch u doprovodných staveb je pak jen příjemným bonusem při vyřízení celé agendy dokumentace pro povolení stavby.

Ing. Patrik Salot